Bílá vydra

obr

autor : Kutík Josef

rok vydání : 0

nakladatel : SNDK/Albatros

ilustroval :

knížka je z edice : kod


 

o knížce | recenze | obrázky

Bílá vydra, to je přezdívka, kterou Indiáni dají českému chlapci - Toník Žižka, nyní vlastně Tony Siskou, je totiž nucen ve 30. letech v době krize spolu se svým otcem, který ztratil práci a nové zaměstnání najít nemůže, odejít z Československa do Kanady. Peněz se jim totiž nedostává nejen na živobytí, ale zejména na léčení nemocné maminky. Domnívají Se, že až vydělají dost peněz, bude se moci za nimi rozjet. Lákavý dopis od strýce, který již v Kanadě je a jemuž se podařilo zajistit si poměrně výhodné postavení, jejich odjezd jen uspíší. Vidina lepšího života se však začíná rozplývat již na začátku strastiplné cesty - Toník se během plavby přes oceán vážně roznemůže, a to nejen mořskou nemocí, ale také steskem po domově. A navíc je oproti svému slibu strýc v Kanadě neočekává - vydal se totiž dál na Sever. Zajistil je sice pro první chvíle, ale vzhledem k tomu, že se Toník musí léčit, jsou záhy opět odkázáni sami na sebe. Tak začíná nelehké putování za strýcem na Sever. Na Severu se Toníkův otec, jehož začíná stesk po domově doslova mučit, rozhodne, že se stane lovcem kožešinové zvěře, aby získal co nejrychleji nutné peníze. Tony zůstává sám a stane se, že je jednou napaden místním rváčem Frankem O'Brianem, a domnívá se, že ho v sebeobraně zabil. Zmatený Tony prchá dál na sever na radu svého přítele, dál do divočiny. A zde začíná celý řetěz dobrodružství Bílé vydry, chlapce, který prokáže své kvality nejen tím, že dokáže v drsné krajině, jejíž krásu si však brzy zamiluje, přežít, ale zejména tím, že i za cenu vážného ohrožení svého života zachrání indiánský tábor. Získá tím mezi Indiány řadu věrných přátel a získá také přátelství zdánlivě sice drsného, ale v jádru dobrého člověka lovce Roberta. Poznámka: text k této knize jsem napsal jako první ze všech před třemi lety, když jsem tuto knihu poprvé přečetl. Bohužel, od té doby už se mi jej nepodařilo najít. Přátelé, zálohujte data! Ovšem přírodní zákony říkají, že nic se nemůže ztratit definitivně. A tak hledaje vlastní fotografii jsem 14. únota 2006 objevil tento tři roky starý text. Český příběh z dalekého severu Edice se vrací k příběhům z dalekého severu, tentokrát ovšem dílem českého autora. Josef Kutík. Příběh natolik úspěšný, že se dočkal nejen několika vydání, ale i pěti pokračování. Bohužel, ač jsou tato díla předurčena pro knižní vydání, dočkala se jen sešitového, a to v edici Karavana. Úvodní část, Bílá vydra, vyšla poprvé v roce 1977 v KOD, podruhé v Karavaně v roce 1980 a potřetí opět v KOD v roce 1986. Bílá vydra je přezdívka českého chlapce Toníka Žižky, jehož jméno nedovedou Kanaďané vyslovit, a tak mu říkají všelijak, nejspíš Tony Siskou. Ač přichází za moře vlastně jako dítě, román sleduje jeho příběhy vlastně až od 19. roku a první kroky za Velkou louží se odehrávají jen v retrospektivě a v hrdinových vzpomínkách, v okamžicích, kdy má na vzpomínky čas, protože polární noc je dlouhá a člověk přitom myslí na ledacos. V tomto ohledu je kniha tak trochu netypická, protože hrdina vlastně už není ani blízek věku dětskému, odrostl i dorosteneckému věku. Možná, že stálo za pokus zpracovat cestu do Kanady a první Toníkovy kroky do samostatného dílu, ale autor se rozhodl tak, jak se rozhodl. Vzpomínky na minulost zaujímají odhadem čtvrtinu celé knihy, zahrnují poslední chvíle v rodné vsi, cestu do Hamburku, plavbu zaoceánským parníkem, příjezd do Montrealu a následnou dobrodružnou cestou do Edmontonu, kde na ně měl čekat a nakonec také čekal tátův bratr. To, co se stalo potom, je tak trochu nejasné, protože Toníkův otec prožil velké dobrodružství, z něhož se vrátil jako lidská troska, ale do něj nám dává autor nahlédnout jen špehýrkou a sám Toník sleduje otcovy stopy jen vzdáleně a jen z doslechu se dovídá, že jeho otec je možná ještě naživu. Vlastní děj už se týká Toníkova pobytu v Kanadě. Začíná tím, jak praští, prakticky v sebeobraně, olezlého chlapa po hlavě a v domnění, že ho na místě zabil, prchá do divočiny, kde se několik let ukrývá. Cestuje kolem Velkého Otročího jezera a kolem řeky McKenzie. Nebyl by přežil, kdyby už předtím neměl jisté zkušenosti s pobytem na severu a kdyby mu nepřálo štěstí. Našel totiž opuštěnou loveckou chatu se zásobami na celou zimu pro dva muže. Tam se ubytuje a dlouho čeká, zda se bývalí majitelé vrátí, což se nikdy nestane. Celou dobu je vlastně osamocen jen se svým psím spřežením a má čas vzpomínat, mezi návštěvy patří jen zloděj z některého z Indiánských kmenů. Jakmile jej však navštíví další Indián, který zjevně znal bývalé majitele chaty, propadne Toník panice a prchá dál. Polomrtvý se dostane k další lovecké chatě, kterou obývá svérázný starý Robert, u nějž Toník přižije další zimu a docela se spolu sblíží. Ač raněn, pomůže přežít zuboženému zbytku Indiánského kmene, a zachrání je tak od smrti hladem. Tady dostává svou přezdívku, protože Indiáni se nestačí divit, jak Toník plave a potápí se v ledové vodě jezera. Spolu se starým Robertem obchází pasti a stopují drzého rosomáka, který se nakonec stane Robertovi


knížky z edice

Hrdina Nik

Kniha existuje ve dvou mutacích. V každém případě

více »

Kočovníci Severu

Kniha vyšla dvakrát. Druhé vydání 1973, 63 000 výt

více »