DOBRODRUŽNÉ KNÍŽKY

Dědic Robinsonův

o knížce | recenze | obrázky

Typicky nastavovaná kaše napsaná nepříliš dobrým autorem. Pokusil jsem se knihu asi řped deseti lety přečíst, ale záhy jsem to vzdal. Kdo z vás, mílí čtenáři, nezná slavnou knihu anglického spisovatele Daniela Defoea, nazvanou Robinson Crusoe! Defoe, od jehož narození uplynulo nedávno tři sta let, určil původně svého Robinsona čtenářům dospělým, ale brzy se tato kniha stala oblíbenou knihou mládeže a je jí dodnes. Zaujala silně i Andrého Laurieho, francouzského spisovatele z konce minulého století, který navázal zajímavou formou na příběh Defoeova Robinsona vlastní napínavý fantaatíckodobrodružný román, nazvaný Dědic Robinsonův. V Indií narozený a vychovaný Chandos Robinson, syn anglického plukovníka, stále touží se podobat svému pradědovi Robinsonu Crusoeovi a sní o tom, aby mu osud dopřál prožít něco z toho, co prožil jeho slavný předek. A chlapcovo přání se zcela neočekávaně splní. Chandos se svou sestrou a několika přáteli musí narychlo odjet z Indie, aby unikli pronásledování tajemného mstitele, a jejich zdánlivě úplně bezpečná plavba konči tragickým ztroskotáním. Laurieho hrdinové pak prožijí na osamělém ostrově, ztraceném v jižních mořích, kolektivní robinzonádu, jež všem ukáže cenu tvůrčí práce, lidské solidarity a obětavosti. Chandose však na ostrově čeká ještě navíc velké překvapeni - objeveni jeskyně s pozůstatky Robinsona Crusoea a jeho písemný odkaz, v němž slavný cestovatel vysvětluje poslední léta svého života, jak je skutečné prožil. Stateční trosečnicí musí svést ještě poslední zápas s tajemným mstitelem a pak teprve se dočkají dne, kdy se na lodi vlastni výroby mohou vrátit do vlasti. André Laurie: Dědic Robinsonův Děj této chabé knížky se odehrává mezi roky 1882-1883 na území Francie, Egypta, Indie, Vietnamu, Francouzské Polynésie, Chile a fiktivního „Ostrova zoufání“ nazvaného hrdiny také „Crusoe“ (podle autora jde o „skutečný poslední“ ostrov literárního Robinsona). V této dost trapné napodobenině verneovky přiláká dědictví po plynem otráveném švagrovi do Indie mladého archeologa Paula-Louise Gloaguena. Ten se zde musí i postarat o sestřiny osiřelé děti, Chandose a dospívající Florru. Vyjde také najevo, že nebožtík podlehl poslednímu z již celé řady vražedných útoků… Součástí dědictví je i „neštěstí přinášející“ chaldejská plaketa. Tu mrtvý kdysi získal z afghánské mešity. Čtenář zpočátku netuší, že právě znesvěcení mešity je i příčinou vraždy spáchané ústředním a jediným padouchem knihy. Ten se jmenuje To-Ho. To-ho ovšem ještě pokračuje v pomstě – a vstrčí do Flořina pokoje kobru. Nato rodina radši i s nebožtíkovým sluhou opustí Indii. Ale mstitel ji sleduje až do Saigonu a potopí s nimi loďku. Trosečníky zachrání loď Junona, ale To-Ho pronikne i na její palubu a potopí i tuto loď. Přes tři sta mužů následkem toho zahyne v záchranných člunech, které mstitel zbavil vody, a jen hrstka – naštěstí včetně všech hlavních hrdinů - narazí na jakýsi ostrov… A zde… Zde pak vybudují utopickou komunitu. Nakonec se ukáže, že náhodou šlo i o „skutečný“ ostrov literárního Robinsona - muže, který prý byl reálnou osobností a předkem zavražděného. V jedné z jeskyní hrdinové najdou i Robinsonovu mumifikovanou mrtvolu a... A mimochodem, je takřka jisté, že právě tato pasáž inspirovala Jaroslava Foglara ke známé příhodě v Rychlých šípech s Maxmiliánem Drápem a jeho kostrou nalezenou na půdě!!! Na stole před mumií leží Robinsonův testament. Je to zpráva, ve kterém dotyčný vysvětluje, co je v Defoeových (vlastně jeho) knihách fikcí - a co realitou. A vylíčena je tu i vůbec poslední Robinsonova cesta. Tu podnikl ve víc než osmdesáti letech a na jejím konci se proti němu obyvatelé ostrova vzbouřili a uvěznili ho, aby zemřel: roku 1718, stár 84 let. Základní slabinou tohoto Laurieho pokusu navázat na literární klasiku je nicotnost onoho jediného padoucha jménem To-Ho, jehož moc působí zcela nepravděpodobně. Kniha je tak i pádným důkazem poučky, že vyprávění bývá tím lepší, čím důvěryhodnější je zlo, s nímž se musí hodní hlavní hrdinové utkat. Nu, a zde je zlo nejen nepravděpodobné, nýbrž místy i přímo komické. Ačkoli už byl To-Ho vhozen svázaný do moře, dostane se nakonec i na ostrov a hrdiny uvězní závalem - právě v Robinsonově jeskyni. Ale sluha zavražděného Robinsonova potomka ho zastřelí, všichni se šťastně prokopou na vzduch, Glouagen se zasnoubí s Florry, která se díky celé té robinsonádě aspoň naučila pracovat, a všichni odplouvají na vlastnoručně vyrobené lodi. Škoda všech dalších komentářů. Obsah zpracoval Ivo Fencl